Zklidnění během vánoc vystřídalo hektický závěr roku s vyplňováním a účtováním, jak skutečným tak i pocitovým. Co všechno jsme stihli, co všechno se semlelo mimo nás v naší republice, ve světě…a jak jsme splnili své úkoly.
Když shrnu aktivity v roce 2025 divadla Tineola, bylo toho dost: přepracování představení Velké a malé světy po lednové německé premiéře v divadle Schaubude do české verze, pro kterou jsme přibrali dalšího člena souboru Kateřinu Vecker.
A 29.3. jsme měli premiéru v divadle Dobeška v Praze 4 a ještě k tomu v rámci noci divadle i Hudební zahradu Michaely Bartoňové. To byl velmi příjemný a dlouhý pohodový večer s hosty a hudbou ( Michal Kořán, Miroslav Posejpal a Night Note a Jaroslav Kořán) které jsem vizuálně - živě - doprovázela na iPadu.
Potom následovala zase rekonstrukce německé verze Grosse und kleine Welten( Velké a malé světy) a Wundersame Würzel Welten ( Jak spolu stromy mluví) pro Figurentheater Festival v Norimberku a pak pro Rudolf Steiner Waldorf school tamtéž v aule školy pro skoro 400 dětí z různých tříd po kterých vždycky následují dlouhé diskuze na naše témata, která popularizují vědu v loutkovém digitálním divadle.
V létě jsme připravili účast na festivalu Mezi Lesy v kouzelné vesnici Skřivaň u Rakovníka, kde probíhá obykle čtení z poezie a knih, malé workshopy, koncert a divadýlka pro děti.
Na podzim následovalo jedno po druhém - Berlín několikrát v divadlech a v knihovně, festival v Husumu v aule školy pro veřejnost a druhý den pro školu. Fotky a info
Dobrodružství se koná skoro vždycky při přípravě představení protože, když řekneme, že potřebujeme zatemněný sál, tak opravdu potřebujeme pro projekci TMU. To ovšem často neodpovídá, pokud nehrajeme v profesionálním divadle. A tak se hledá a improvizuje a ztrácí drahocenný čas ze zkoušení, ale nakonec všechno klapne, ale nemáme ani vteřinu, abychom měli čas mít trému, protože do toho musíme skočit rovnou po hlavě.
Nemáme totiž techniky a osvětlovače a zvukaře a všechno musíme zvládnout sami, nebo s najatými kolegy, kterým musíme všechno vysvětlit.
Pak jsme po čtyřleté rekonstrukci divadla a muzea loutek v Lübecku hráli i poprvé v novém prostoru moderního interiéru, který ovšem zůstal zvenku zachovaný ve formě středověké stavby.
Diváci jsou zde zvyklí na zajímavé loutkové hry pro děti i dospělé. Přesto se zdálo, že s naším neobvyklým pojetím živé kresby a abstraktního vyjádření dějů v neviditelném světě, jsme návštěvníky překvapili.
Na závěr roku jsme odehráli dvě představení v Naivním divadle v Liberci a zpět v Praze dvě představení v Divadle Dobeška, pro sály plné diváků.
Děti na představeních byly přikované pozorností k pódiu a projekci celé naše hodinové představení.
A ještě kladli otázky a diskutovali jsme další půl hodinu o tématech, kterých se dotýkáme: neviditelný svět baktérií, bakterie v depresi z nás lidí, kosmos a neznámá tělesa prolétající naši sluneční soustavou jako třeba Oumuamua a o tom jak všechno souvisí se vším.
A jak je nutné se inspirovat v přírodě, abychom spolupracovali alespoň tak, jak to probíhá např. pod povrchem lesa v symbiotických vztazích rostlin a mykorhizních sítí. A ty existují už miliony let, zatímco náš internet - který se konstrukcí HODNĚ podobá mykorhizním sítím, je tu pouze pár desítek let… Vlastně přesně je to podle AI takto: Internet nevznikl v jeden konkrétní den, ale vyvíjel se postupně: kořeny sahají k síti ARPANET (první přenos v roce 1969), pojem "internet" se objevil v 1987, revoluci pro uživatele přinesl World Wide Web (WWW) od Tima Berners-Lee v 1989-1991, a masovější komercializace a rozšíření nastalo v 90. letech. Tedy vlastně docela nedávno ve srovnání s mykorhiznímli sítěmi.
Naše aktivity mají zimní prázdniny, ale pomaloučku se chystáme na konferenci “Vzdělávání pro zítřek“ – 7 kompetencí u dětí - komunikace, kooperace, kontextuální kompetence, digitální kompetence, kreativita, kritické myšlení a kulturnost (pro pedagogy MŠ, ZŠ) a na sympózium ve Frankfurtu nad Mohanem: „Seem and be“ jak nakládat v loutkovém divadle s iluzemi a realitou, jak k tomu přistupovat a jaké volit formy…
A mimo to snad budeme dál hrát, v únoru v divadle v Schaubude v Berlíně 14.2. : My little Eye Pet pro děti a pak se uvidí, kam se svět vydá…
Jestli vás zajímá a baví divadlo netradičních forem: vizuální, poetické, digitální, hravé i vážné s živou kresbou na scéně, napište:
