
Les a společnost. Ve chvíli kdy se náš stát otřásá v základech by bylo dobré zjednodušit chápání procesů v lese a brát je jako metaforu. Jak bychom se měli chovat v rámci jednoho společenství, jednoho státu. Při tvorbě představení Jak spolu stromy mluví se mi otevřel svět pod povrch lesa a já jsem objevovala tolik zajímavého, že jsem to začala všechno studovat.
A cítím nutnost se s vámi podělit o myšlenky, jak jsou si ty procesy v přírodě podobné s těmi situacemi ve společnosti. A přemýšlím, proč jsme tak vychýleni z rovnováhy, když celá příroda si milióny let ověřovala, jak udržet svá fungující společenství a jít dál.
Normální zdravý les žije v pohodě v symbióze jednoho s druhým.
Zdravý les stojí na schopnosti přežít. Jde o spolupráci a propojenosti na kterém stojí rozvoj, množení, rozmanitost rostlin i živočichů, jako jsou např. stromy, zvířata, houby v podmínkách darů země v té které oblasti. Voda, slunce, minerály, vítr, déšť… to jsou opravdu dary země. A měli bychom si to denně uvědomovat. Povinnosti jsou přirozenými úkoly jednotlivých členů lesa. Někdo živí druhé, někdo dobývá minerály a přivádí vodu, někdo čistí les atd.
Spolupracují i při změnách klimatu, tyto změny jsou pro ně tedy impulzem i ke změně spolupráce.
Například: …Bakteria a mravenci, mateřský strom a mikorhizní houby… ptáci a stromy, přemnožení jednoho druhu zvířat, těžba dřeva, zastavěnost lesních ploch, vysoušení mokřadů. Poslední jsou změny ekosystému lesa příčinou člověka a je toho samozřejmě mnohem víc…
Ale rostliny, stromy, půda a zvířata si pomáhají, aby přežili i když se vnější podmínky změnily. Hledají pomoc, východisko a hlavně se snaží znovu a znovu nastolit ROVNOVÁHU.
Mateřské stromy v lese, které bývají nejstarší a největší - podporují přednostně své děti a stromy prospěšné v konkrétních podmínkách a pak všechny organizmy, které jsou pro ekosystém přínosem.
Z toho opět vyrůstá stabilita a prosperita. ALE pro všechny účastníky. Nikoliv prosperita pro jednoho a skomírání pro druhé.
Proto mateřské stromy nepodporují stromy, keře, plevel, které půdu, vodu a zdroje např. vysávají, zamořují…nebo přímo ničí.
To udržuju les v rovnováze a mohlo by to pro nás být vzorem.
Rostliny v lese komunikují složitými způsoby díky podzemní "Wood Wide Web". Díky houbovým sítím (mykorhiza) pro výměnu živin a signálů, uvolňováním chemických látek (vůní) do vzduchu pro varování před škůdci a lákání opylovačů, a také pomocí mikro RNA.. Komunikace zahrnuje sdílení zdrojů, varování, pomoc semenáčkům (mateřskými stromy) a předvídání budoucích podmínek, což zajišťuje stabilitu celého ekosystému.
Kvalita udržení rovnováhy nezávisí jen na jednom mateřském stromu, ale na souboru žijících organizmů, pro které se udržuje pořádek v lese. Musí se dařit nejen jednomu druhu rostlin, nebo zvířat, protože jejich úkoly jsou různorodé - a každý umí něco jiného - musí se dařit všem. A musí spolupracovat.
Tedy i komunikovat musí všichni dohromady:
Představte si společnost jako hustý les, kde každý jedinec (občan) představuje různé druhy stromů, keřů a bylin. - učitel, doktor, kopáč, spisovatel, malíř, popelář, chemik, politik, účetní atd.. Tak i každá rostlina má svou unikátní roli a přispívá k celkové biodiverzitě lesa, což symbolizuje rozmanitost názorů, hodnot a kultur jako v demokratické společnosti. A to je vítané v lese a mělo by to být vítané i ve společnosti.
Rostliny (jednotlivci) jsou jako lidé, kteří mohou procházet náročným životem, hledají vodu a živiny (zdroje). Každý z nás, stejně jako rostlina, může čelit obtížím a nedostatku zdrojů. Avšak když se spojí s mykorhizním podhoubím, dostávají podporu a přístup k tomu, co potřebují. Ale musí mít také něco, co mohou nabídnout...Tady se hodí kreativita. Ne jen výtvarná, ale kreativita v myšlení a řešení problémů.
Přemýšlejte co je tou propojující sítí ve společnosti…????
Kvalita demokracie se nepozná podle síly vlády, ale podle síly společnosti, která ji drží v rovnováze - řekl nositel Nobelovy ceny Daron Acemoglu.
Občanský prostor tvoří podmínky, v nichž mohou lidé a organizace svobodně působit, sdružovat se, vyjadřovat názory, pomáhat druhým, zapojovat se do veřejného dění: jsou to místní spolky, neformální iniciativy, ale i profesionální organizace. Propojují lidi a jejich zájmy a tlumočí to dál.
Každý z nás - to jsme my ty malé, vytrvalé nitky, které se chytají tam, kam státní nebo tržní ruce nedosáhnou – a splétají z obcí, regionu i země místo, kde se dobře žije.
Divadlo Tineola hraje pro školy představení : Jak spolu stromy mluví, kde hravě a vizuálně přibližuje neviditelný svět pod povrchem lesa a diskutuje s dětmi…

Jestli vás zajímá a baví divadlo netradičních forem: vizuální, poetické, digitální, hravé i vážné s živou kresbou na scéně, napište: