Jak spolu stromy mluví

JAK SPOLU STROMY MLUVÍ

Příběh, který mne přivedl k neviditelnému světu pod povrchem lesa.  Od Roku 2019 už zaujal mnoho diváků v Čechách a Německu. A není divu! Svět se po Covidu začal víc zajímat o objevy vědců a jak to vlastně všechno funguje v tom světě, který je nám skrytý. 

A tak jsme vytvořili vizuální divadelní představení JAK SPOLU STROMY MLUVÍ, které kombinuje malbu na iPadu a divadlo a stínohru a masky a hudbu… A vyprávíme dost neobvykle ten příběh. Jak  to vlastně bylo? 

Suzan byla malá holka, která žila v Britské Kolumbii. To je v Kanadě.
Žila s rodinou a s dědečkem, který pracoval na pile. Žila v přírodě a měla
malého psa Mínu.

Jednou spadl Mína do žumpy. Zahučel tam a nebyl k nalezení. Plácal se v
močůvce až ho Suzann objevila a zavolala dědečka, aby ho zachránil.
Pak už jen stála a dívala se, jak děda musí odkrýt ze strany kus svahu,
aby se dostal k jámě se žumpou. Chvíli to trvalo a tak pozorovala, jek
odkrývá vrstvy půdy, kde bylo plno žížal, ale také kamenů a kořenů a
vláken a hub a barev. To ji tak fascinovalo, že když šťastně Mínu vykoupali, - protože ho samozřejmě hrdina dědeček zachránil, nemohla přestat myslet na ty barvy země.

A tak se rozhodla stát se vědcem a zkoumat takové věci.
Vystudovala lesnictví a pustila se do mnoha výzkumů. Nejvíc ji bavil a lákal ten, který se týkal podzemního světa pod kořeny stromů.

A tak objevila, jak spolu stromu mluví.

Opravdu. A taky to vědecky dokázala. A to už je práce na 20 let. Suzann byla vytrvalá a nadšená a tak dokázala nadchnout i jiné lidi, aby ji podpořili. Při výzkumech se setkávala s medvědy a jinými dravci, kterých je v kanadských lesích ještě dost. Ale protože to se zvířaty uměla, dopadlo to vždycky dobře.

Stala se profesorkou na universitě a tak s pomocí studentů Suzan našla a vyzkoumala opravdu překvapivá fakta. Nejen sama, ale taky Jeniffer, která se zas stejně vášnivým způsobem věnovala houbám.
Pro nás je svět pod povrchem lesa tajemný. Pro houby a les je to normálka.

Stromy spolu mluví a houby s nimi spolupracují. A nejen to, oni jim vytvářejí skladiště cukrů, které zrovna tohle léto nebo tenhle měsíc nepotřebují, anebo je předávají dětem mateřských stromů, nebo dokonce i některým jiným druhům stromů, které to v tu kterou dobu potřebují.

Oni pro ně nejen dopravují kysličník uhličitý (CO2) z místa na místo od stromu ke stromu, oni přepravují i jiné věci svými jemnými vlákýnky, které prorůstají pod povrchem země do rozlohy mnoha kilometrů. Třeba cukry a dokonce i minerály. Cukry částečně potřebují pro sebe- pro svůj růst, ale neumějí je vyrábět. Strom ano. A tak je strom vytvoří a předá houbám v hojné míře a sám spotřebuje jen co je pro něj vhodné. Houba taky a uchová zbytek na horší časy ve skladišti cukrů. Tam by se každé dítě chtělo podívat, ale pro nás lidi je to tak malinké, že by to jedna holka olízla najedenkrát.

Jak se ale houby dostanou k minerálům, které pro svůj růst potřebují stromy?.
Strom který roste na krásné louce plné květin, bez kamenů, potřebuje stejně jako my ke svému růstu a životu taky například draslík, magnezium, železo.
Co si počne strom, když jeho kořeny na žádný kámen ani na pár zrnek s obsahem těhle minerálů nenarazí ?

Zeptá se svých blízkých hub: Nebylo by nějaké pěkné železo? Abych měl svaly jako Pepek námořník? Abych udržel svou korunu a listy pěkně zpříma? Abych moch cvičit fotosyntézu a tak vyrábět slaďounké cukry. Aby má koruna vytvářela stín pro lidičky, kteří sem tam přijdou do mého stínu odpočívat?

A houby dají pokyn svému systému, tak jako my dáváme pokyn svým rukám a vlákýnka, která vlastně nejsou vlákna jako vlasy - jsou to vlastně trubky - mikromilimetrové trubky, se vydají k ložisku ukrytému v kameni. Jak se ale takové vlákýnko dostane do tvrdého pevného kamene?

Začne prostě plivat. Ano plive a plive až si vyplive svojí soukromou kostrbatou cestičku vyrobenou kyselinou uvnitř kamene až ke zdroji minerálů. A pak kousíček po kousíčku odnáší, vyplavuje uvnitř svých trubek železo nebo draslík až ke kořenům stromu. Takže je to taky takový horník.
Houba je taky pošťák. Vlastně celý systém podhoubí je taková potrubní pošta.

A taky bankéř a skladník. A zpracovatel odpadu. A zpravodaj.

Přijďte se podívat… Nejbližší představení bude 9.11. v 15 hodin v divadle Dobeška. Jinak hrajeme pro školy a jde jen o to se dohodnout, kdy a za jakých podmínek.  

Jestli vás toto téma zajímá podrobněji najděte si odkazy na : Suzanne Simard  https://www.ted.com/talks/. 

O houbách toho ví hodně taky: Jennifer Frazer https://www.scientificamerican.com/author/jennifer-frazer/

Nebo u nás vyšla knížka Suzanne Simard v nakladatelství Kazda v roce 2021: Hledání mateřského stromu. Suzanne Simard říká: Toto není knížka o tom, jak můžeme zachránit stromy. Toto je kniha o tom, jak stromy můžou zachránit nás.

‍