Čemu máme věřit?

Čemu máme věřit?

To je možná jedna z nejdůležitějších otázek současnosti.

Divadlo Tineola staví svá představení na nejnovějších ověřených poznatcích vědců. 

Proto se setkáme s otázkami, které se také týkají pravdivosti…

Divadlo už ze své podstaty není pravdivé. A my - diváci - jsme se to tak naučiili brát a odnášíme si své zážitky a poznatky a VÍME, ŽE JE TO JEN JAKO…- a protože se divadlo vyvíjelo stovky let, už je to jasné a máme to ve vědomí.

Problém nastal s příchodem Internetu.

Internet je v historii lidstva velmi nová věc. 

Zpočátku to bylo nadějné, protože to nahrávalo a pomáhalo těm, kterým byly zcizeny noviny, rozhlas a televize ( kvůli moci, ovlivňování, penězům, politickému vlivu). Přes internet jsme se najednou mohli domluvit přímo, nebo přes vznikající sítě a publikovat naše vlastní zprávy, zážitky, zkušenost bez povolení vlivných a vládnoucích lidí. Bylo to skvělé, nové, byl to krok kupředu. ALE…

Ale velmi rychle byly i tyto sítě zcizeny pro manipulaci. A tak zneužívání internetu je pro člověka naprosto nová věc.

A proto se musíme všichni naučit, že to je nástroj u kterého nevíme, zda mu věřit a stále nám na jedné straně pomáhá, ale také s námi výrazně a přímo manipuluje. A protože se stále mění, musíme k němu přistupovat obezřetně. 

I divadlo může být manipulativní, ale to už víme a mimo to zasahuje menší skupiny lidí, které si přímo téma sami vybírají. A vždycky můžete odejít…

To lze dělat do určité míry i se sítěmi. Čtu jen něco a pokud mne něco zaujme, překvapí - ověřuju si to. Neodcházím z divadla, ale odcházím z vlákna, od původce zprávy, nebo dokonce nahlašuju a banuju…

Proč lidé věří fake news?

Protože lidský mozek nebyl vyvinut pro hledání pravdy.

Byl vyvinut pro přežití.

A pro přežití jsou často důležitější:

* rychlá rozhodnutí,

* příslušnost ke skupině,

* pocit jistoty,

* jednoduchá vysvětlení.

Fake news často nabízejí právě to.

Například:

„Klimatická změna je složitý systém tisíců faktorů.“

versus

„Za všechno může několik mocných lidí.“

Druhé vysvětlení je jednodušší, emočně silnější a snadněji zapamatovatelné.

Proč někdo vytváří nepravdivé informace?

Důvody bývají různé:

1. Moc

Kdo ovládá informace, může ovlivňovat lidi.

2. Peníze

Šokující zprávy přitahují pozornost.

Pozornost se dnes často mění na zisk.

3. Ideologie

Někteří lidé skutečně věří, že šíří správnou věc.

Vede je touha po významu

Někteří lidé chtějí být těmi, kteří „znají tajemství“.

To jim dodává pocit výjimečnosti.

 Proč jim jiní lidé věří?

Nejčastěji nejde o nedostatek inteligence.

Mnohem častěji jde o:

* nejistotu,

* strach,

* ztrátu důvěry v instituce,

* potřebu sounáležitosti,

* pocit, že jim nikdo nenaslouchá.

Konspirační teorie často fungují jako náhradní komunita.

Poskytují nejen vysvětlení světa.

Poskytují identitu.

————————————————-

Jak je to s vědou? Věřit nebo nevěřit? 

Věda nenabízí absolutní pravdu. Nabízí nejlepší dostupné vysvětlení reality na základě důkazů.

Rozdíl mezi vědou a konspirací není v tom, že by věda nikdy nechybovala.

Rozdíl je v tom, že:

* věda své chyby hledá,

* věda je opravuje,

* věda zveřejňuje postup,

* věda umožňuje ověření ostatními.

Vědecké tvrzení tedy není pravdivé proto, že ho vysloví vědec.

Je pravdivé do té míry, do jaké odolává kritice, experimentům a novým pozorováním.

Proto lze říci:

Vědecké poznání není neměnná pravda. Je to nejspolehlivější způsob, který lidstvo zatím našlo pro poznávání reality.

Kolik lidí v Evropě důvěřuje vědě?

Přesné číslo závisí na zemi a metodice výzkumu.

Obecně však evropské průzkumy dlouhodobě ukazují, že většina obyvatel považuje vědu za důležitou a přínosnou.

Zároveň však značná část veřejnosti:

* nerozumí vědeckému procesu,

* neumí posoudit kvalitu zdrojů,

* podléhá dezinformacím v konkrétních tématech.

Není tedy problém v odmítání vědy jako takové.

Problém je spíše v orientaci v informačním chaosu.

—————————————————————-

Mohou obrazy pomáhat vědě?

Ano.

A to velmi výrazně.

Lidé přemýšlejí v obrazech mnohem více, než si uvědomujeme.

Například:

* model atomu,

* dvojšroubovice DNA,

* evoluční strom,

* fotografie Země z vesmíru.

To nejsou jen ilustrace.

To jsou obrazy, které změnily způsob, jak lidé chápou svět.

Náš přístup divadla Tineola je zajímavý právě tím, že vytváříme obrazy pro jevy, které nejsou viditelné:

* komunikace stromů,

* mikrobiální svět,

* vztahy mezi organismy,

• procesy v půdě.
• procesy v těle člověka

V tom je divadlo velmi blízké vědě.

Věda i divadlo vytvářejí modely reality.

‍

Čím přesvědčuje divadlo?

Tady je rozdíl zásadní.

Divadlo nepřesvědčuje důkazy.

Divadlo přesvědčuje zkušeností.

Neříká: Tohle je pravda.

Říká: Představ si, že by to tak mohlo být.

Divák se nestává soudcem.

Stává se účastníkem. Něco cítí, naskakují mu otázky, asociace, přemýšlí o tom co viděl a vnímal....

Proto si lidé často pamatují divadelní představení déle než odbornou přednášku.

Ne proto, že by si zapamatovali více faktů.

Ale protože si pamatují prožitek.

Možná nejzajímavější otázka pro naše divadlo:

Když divák ví, že sleduje fikci, proč mu přesto někdy věří více než skutečnosti?

Protože člověk není bytost, která se rozhoduje pouze na základě faktů.

Jsme bytosti příběhů.

Příběhy byly tisíce let hlavním nástrojem, kterým si lidstvo předávalo zkušenosti.

A věda je vlastně také příběh. Jen velmi zvláštní příběh.

Příběh, který musí být neustále ověřován realitou.

Možná právě zde se nachází jedinečné místo našeho divadla:

Věda nám říká, co víme.

Divadlo nám umožňuje prožít, co toto poznání znamená.

A právě spojení poznání a prožitku bývá tím, co nejhlouběji mění způsob, jakým lidé přemýšlejí o světě.

‍